Pochop svůj foťák (ISO, clona, rychlost závěrky)

16.10.2017

Nedávno u nás byl kamarád, který chtěl v rychlosti vysvětlit, jak vůbec nastavit foťák. Už nechtěl fotit na automat, zkoušel pár fotek s manuálem, něco si nastavil a ty fotky... no nebyly podle jeho představ. Společně jsme si prošli nastavení a po chvilce měl z toho hlavu jak pátrací balón. Není čemu se divit. Abyste svůj fotoaparát plně ovládali, nebude vám stačit jedno odpoledne. Opravdu to není jen tak, chce to čas, něco si o tom přečíst, nejlépe dělat asistenta fotografovi a sledovat ho při práci, nebo navštívit fotografický kurz. Občas Vám to ušetří čas, pevné nervy a posune Vás to dále.  :)

 

Původně jsem chtěl kamarádovi sepsat jen pár řádku o nastavení a poslat mu to. Jenže jsem se do toho trochu zažral a přišlo mi fajn, se o to podělit i s Vámi. Snažil jsem se vše rozumně popsat a určitě každá věc z nastavení, o které budu povídat by vydala na samostatný článek. Každopádně veškeré nastavení v článku  se sebou úzce souvisí a nechtěl jsem to rozdělovat. Chtěl jsem, aby bylo vše pohromadě a nemuseli jste dohledávat tisíc stránek. Pokud máte chvilku čas, vezměte si do ruky fotoaparát a pusťte se směle do toho :)

 Když jsem začínal s foťákem já, chtěl jsem postupně vědět vždycky víc a víc. Prvně se nestaral o nastavení, ale o to, jak fotka vypadá, co nebo kdo na ní je, co tam má být nebo nemá a hledal důvod, proč by to tak vůbec mělo být. Tomu se říká kompozice. Jsou tu různé věci, od kterých se člověk ve fotografii odráží (zlatý řez, symetrie, perspektiva, středová kompozice apod.), ovšem neexistují žádná pravidla, jak by fotka měla vypadat! Můžeme diskutovat, co se nám na fotce líbí, co ne a jak nás zaujala. Všem svým kamarádům, kteří začínají, říkám, aby naučili dávat své fotce význam a zamysleli se, proč jí tak vyfotili. 

 

Postupem času člověk zjistí, že foťák nedělá přesně to, co se po něm chce a je potřeba přepnout na manuál. Manuální nastavení u některých fotoaparátů, především těch kompaktních, je někdy nadlidský úkol, co si budeme povídat. Hrabete se v menu, zkoušíte všechna funkční tlačítka a nakonec zjistíte, že Váš konkrétní kompaktní foťák ani žádné manuální nastavení nemá. Rozhodně si nemyslím, že je automat tak špatný. Dnešní fotoaparáty jsou mnohem chytřejší než dříve a vezměte si například některé starší lidi, děti či lidi, kteří neholdují technice a trápí se s nastavením foťáku. Chtějí si udělat pouze fotku z dovolené, svého dítěte, nebo mazlíčka, jak nese v puse sousedovic mazlíčka. Každopádně pak může nastat problém, když fotíte proti světlu, nebo za špatného počasí a chcete například zachytit vašeho synka, jak si po dešti skotačí a skáče do kaluže. Fotka je mázlá, moc tmavá, případně naopak světlá a vy prostě nemáte v tu chvíli šanci na automat vyfotit fotku líp.  

 

Proto je tu M jako manuál. Nastavení fotoaparátu se pohybuje v takovém kruhu. Možná lepší, když použijeme trojúhelníku. Prvním nastavením je ISO, dále pak clona, no a v neposlední řadě rychlost závěrky. Další parametry nejsou ze začátku tak podstatné, jako právě tyhle tři, okolo kterých se točí nastavení fotoaparátu a jsou spolu úzce spojené. Tyhle tři parametry nám totiž zajistí, abychom dosáhli hezky světelné fotky, která nebude moc tmavá, moc světlá, nebo rozmazaná (jinak řečeno správné expozice). 

 

Citlivost ISO

 

Na kvalitu fotografie má vliv pouze tahle kouzelná věcička, kterou najdeme pod názvem ISO (jinak řečeno šum). Nejvíce se s ní setkáme, když si vypomáháme při nedostatku světla. To znamená, čím větší tma a méně světla máme, tím větší si budeme muset nastavit hodnotu ISO. Obecně platí čím větší hodnota ISO, tím světlejší fotku uděláme. Každopádně pozor! S hodnotou ISO roste i množství šumu. Co je vlastně ten šum? Představte si, že si pustíte telku a nemáte naladěné žádné programy. Jen vám v ní tak hezky zrní. No a teď si to zrnění představte na vaší fotce, které se objevuje víc a víc s větší hodnotou ISO. To má vliv na kvalitu vaší fotografie. To se projevuje u fotoaparátů (digitálních=na paměťovou kartu). U starších fotoaparátů (analogů=na film) je zrno s větším ISO přirozeným znakem, protože citlivost světla určuje film a ne snímač :).

 

 

Jak eliminovat šum? Buď pořízením světelnějšího objektivu (vysvětlíme si u clony), nebo pořízením dražšího fotoaparátu. Nic víc s tím dělat bohužel nejde. Nezoufejte, opět tu neplatí, že s vyšším nastavením ISO neuděláte hezkou fotografii, i šum má svoje kouzlo a někdy se dodává postprodukcí záměrně.

 

Pro zajímavost u běžných digitálních fotoaparátu se výrazněji začíná projevovat šum už po ISO400, levnějších zrcadlovek po ISO1600 a dražších zrcadlovek ISO3200+ .

 

Clona

 

Po nastavení jedné věci by fotoaparát nefungoval, ale to už jsme si řekli. No a clona má na starosti rovnou těch věcí několik. Nejdříve co ta clona vlastně je. Je to otvor, kterým můžeme regulovat průchod světla skrz objektiv. (pff cože?)

 

Velikost clony se udává podle clonového čísla. (na objektivech znázorněné jako f/"clonové číslo"). 

 

Čím větší clonu máme (menší clonové číslo), tím více světla objektivem prochází. Pokud chceme více oddělit objekt od pozadí (rozmazat), jednou z věcí je právě nastavení clony na co nejmenší číslo. Oblast, která se nám zdá na fotce ostrá, udává hloubka ostrosti (konkrétní místo na fotce které vidíme okem ostré, vše ostatní je rozmazané). Naopak když nastavíme menší clonu (vyšší clonové číslo), fotka bude celkově ostrá, ale objektivem projde méně světla. Už jsme si řekli, jak funguje ISO, proto v případě většího clonového čísla budeme muset hodnotu ISO zvýšit, nebo si budeme muset nastavit menší rychlost závěrky. (ale k tomu všemu se ještě dostaneme).

 

               ISO 100  f/1.8  1/250                                                    ISO 2500  f/16  1/100

 

Kdo si nechce zamotat zbytečně hlavu, rovnou tenhle text kurzívou přeskočí. Pro ty co chtějí vědět víc, je funkčnost clony o dost složitější. Abyste dostali clonové číslo, je potřeba vydělit ohniskovou vzdálenost objektivu (f) průměrem otvoru clony (d). Takže vzoreček na výpočet clonového čísla je  F= f/d. Aby světelnost objektivu <kolik světla projde> s dalším clonovým číslem klesala na polovinu, se clonová čísla na objektivech uvádějí jako násobky odmocniny ze dvou. Proto základní clonová čísla jsou 0.7, 1.0, 1.4, 2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8, 11, 16,... .No a proč je na objektivu f/"clonové číslo"? U různých objektivů je clonové číslo stejné a mění se však ohnisková vzdálenost (kde se sice mění velikost otvoru clony)<(např. f/4 - jedna čtvrtina ohniskové vzdálenosti, f/8 - jedna osmina ohniskové vzdálenosti apod.)>, ALE množství dopadajícího světla na senzor (případně film) se NEMĚNÍ.

 

Nejběžnější příklady nastavení clony

  • Portrétní fotografie jednotlivce f/1.4 - f/2.8 

  • Skupinová portrétní fotografie f/2.8 - f/8 (musíme si zde uvědomit, kolik případných řad fotíme a jakou máme ohniskovou vzdálenost u objektivu)

  • Studiová fotografie kolem f/5.6 (jelikož se zde nesnažíme tolik oddělit objekt od pozadí, ale dosáhnout ostrého vzhledu)

  • Příroda / budovy od f/5.6 

  • Objekt v pohybu f/4

  • Makro f/2.8 a vyšší

Samozřejmě je možné clonu u některých z těchto příkladů nastavit nižší a někde naopak vyšší. Záleží, před jakou situací budete stát a jak to uvidíte v oku :)

 

Hloubka ostrosti

Když už jsem nakousl hloubku ostrosti, je dobré ještě jednou rychle zopakovat a zmínit, co vše má vliv na hloubku ostrosti a co to je. Je to tedy ta část fotografie, kterou okem na fotografii rozeznáme ostrou a zbytek před i za zaostřeným místem je rozmazaný. Co nejběžněji ovlivňuje hloubku ostrosti:

  1. Nastavení clony (už jsme si vysvětlili)

  2. Ohnisková vzdálenost objektivu <udává se v mm> (čím větší ohnisková vzdálenost, tím nižší hloubka ostrosti)

  3. Čím blíže jsme my s fotoaparátem k focenému objektu, tím se zmenšuje hloubka ostrosti

  4. A také jak daleko je focený objekt od pozadí, které se nachází za ním v prostoru (čím větší prostor mezi foceným objektem a dalším objektem, bude menší hloubka ostrosti)

  5. Já bych si ještě dovolil uvést, že nepatrně ovlivňuje hloubku ostrosti i velikost snímače 

 

Rychlost závěrky

 

Nedílnou součástí k nastavení hezky světelné fotky (správné expozice) a završení našeho "trojúhelníku" je rychlost závěrky, které se říká expoziční čas. Je to v podstatě jednoduché. Opravdu konkrétní čas (10s, 1s, 1/2s, 1/50s, nebo klidně 1/4000s), necháme závěrku otevřenou jak potřebujeme a do fotoaparátu nám proniká určité množství světla. Můžeme nastavovat kratší, nebo delší čas. Nejprve si musíme uvědomit, co chceme fotit a podle toho nastavovat.

 

                                     1.3                                                                                  1/100

 

Když budeme fotit něco, nebo někoho v pohybu a chceme zachytit objekt ostrý a statický, musíme nastavit kratší čas a tím ho zastavíme na výsledné fotce. Jelikož světlu nenecháme dostatek času, aby prošlo na snímač a snímek by při horším světlu mohl být tmavý, tak přichází nastavení vyšší hodnoty ISO. Když naopak budeme chtít nechat objekt rozmazat, nastavujeme delší čas. Nejčastěji u krajinářské fotografie (necháme plynout mraky, vodu), u aut, nebo u sportu. ​Tím pádem pronikne do fotoaparátu více světla a hodnotu ISO můžeme nastavit nižší.

 

Nejběžnější praktické příklady nastavení závěrky

  • Portréty apod. kratší čas - 1/250s, 1/400s, 1/800s apod. (nejmenší rychlost závěrky, kterou udržíte v ruce, doporučuji 1/50s. Pokud máte ruce chirurga, můžete zkusit 1/30 :P.) 

  • Krajina, noční obloha (stativ) delší čas - 1/30 až několik minut (zde se nasazují ještě na objektiv neutrální filtry, které fungují jako sluneční brýle a omezují průchod světla. Poté dostaneme krásně rozmazané vody, či mraky za běžného světla)

  • Dále pak podle situace a akce. 

 

Ještě bych rád nakousnul, že k pohybujícímu se předmětu a naopak ke statickému, se váže ještě jedno nastavení a to ostření (focus). 

 

Ostření (focus) 

To je buď manuální (MF), nebo automatické (AF). Při manuálním nastavení máme ostření komplet na starosti my. Za dobrých podmínek a s menší clonou není problém manuálu využít. Každopádně manuálně ostřit při velké cloně, nebo zaostřit někoho v pohybu je docela nadlidský úkol a často dochází k rozmazaným a neostrým fotkám. Proto v drtivé většině využíváme automatické ostření.

 

Tak a teď se dostáváme k tomu, proč je dobré znát automatické ostření a při jakých příležitostech je použijeme. 

 

 

 

AF - S (jednorázové) - Využijeme ho při běžném focení, když máme statický objekt (např. portrétové focení, příroda, makro apod). Po přimáčknutí spouště nám fotoaparát zaostří a dále již nepřeostřuje. Kdybychom fotili pohybující se předmět, fotka s největší pravděpodobností bude neostrá. 

AF - C (kontinuální) - Ideální při focení velice rychlých objektu, které neustálé a nepředvídatelně mění svojí polohu vůči fotoaparátu. Po přimáčknutí spouště fotoaparát neustále přeostřuje na pohybující se objekt. Největší využití tohoto ostření uplatníme při focení aut, sportu, nebo zvířat.

AF - A (inteligentní) - Když nevíme, jestli objekt bude "stát na svém místě", nebo by se v průběhu fotky mohl pohnout, nejlépe uděláme, když nastavíme ostření na inteligentní (AF-A). Fotoaparát totiž po přimáčknutí spouště zaostří na předmět a v případě změny vzdálenosti objektu od fotoaparátu nám přeostří správně. (Využijeme například u dětí)

 

Dobré je, se naučit techniku zamknutí ostření (AF-L) <AutoFocus-Lock>. To využijeme při používání  jakéhokoliv automatického ostření a po přimáčknutí spouště, si ještě zmáčkneme funkční tlačítko AF-L, což nám zajistí, že například u kontinuálního ostření se nám nepřeostří a můžeme pak manuálně snímek doostřit a domáčknout spoušť. Ve zkratce (zaostřím > zmáčknu AF-L > doostřím > vyfotím) 

 

Shrnutí

 

Clonou a rychlosti závěrky nastavujeme průchod světla do fotoaparátu. Podle toho, co budeme chtít fotit, si nastavíme clonu a závěrku. Hodnotu ISO se snažíme držet v co nejnižších hodnotách pro kvalitu fotografie a když to prostě jinak nejde a fotografii bychom měli moc tmavou (podexponovanou), zvětšíme hodnotu ISO. Všechno chce čas, pevný nervy, fotit, fotit a fotit. 

 

Pro začátečníky je toho opravdu hodně. Snad jsem trochu pomohl a pokud Vám byl článek užitečný, nebo jste se dozvěděli něco nového, jsem jedině rád. Pokud byste se chtěli dozvědět o focení ještě víc, nebojte se nás zeptat pod článkem, případně nám napsat mail :) Moc rádi pomůžeme. Plánujeme udělat i různé fotokurzy, které zlepší Vaše dovednosti nejen v té praktické, ale i v teoretické. No a možná objevíte krásu fotografie nejen u moderních zrcadlovek, ale vezmete do ruky po rodičích starý analog, či si nastavíte fotoaparát na mobilu. Protože krásná fotka NENÍ jen o penězích. 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Oblíbené příspěvky

Jednu PŘEDSVATEBNÍ prosím!

11.5.2018

1/5
Please reload

Nedávné příspěvky

October 21, 2017

January 5, 2017

December 19, 2016

Please reload

Sledujte nás

foto  ·  video  ·  grafika  ·  animace  ·  umění  ·  kontakt

© 2016 Colorpix Production | David Borovička & Gábi Hájková

 

+420 775 720 202

production@colorpix.cz

Jablonec nad Nisou

...zahraniční zakázky pro nás nejsou překážkou...

  • Grey Facebook Icon
  • Grey Instagram Icon